Vakuum po alkoholu a návrat ke Zlatému věku
Když se podíváme na současné sociologické trendy, jedna věc je nepopiratelná: mladší generace postupně opouštějí alkohol. Tento posun je často prezentován jako moderní trend, triumf zdravého životního stylu nebo prostá ekonomická pragmatičnost. Co se však stane s prostorem, který po alkoholu v našich životech zůstane?
Alkohol po staletí fungoval jako tmel společenského času. Jeho eliminace nevytváří jen prázdné pátky a střízlivé soboty, ale hluboké mentální vakuum. Člověk najednou stojí před otázkou, jak naložit s čistou, nezkalenou přítomností.
Paradoxně se nezdá, že by toto vakuum zaplňovaly ultra-moderní, digitální aktivity. Lidé se namísto toho obracejí zpět. Hledají hluboké konverzace bez filtru, ticho, řemeslo a přítomnost v přírodě. Tyto aktivity přitom nejsou nové – jsou to ozvěny pomyslného „Zlatého věku“ lidstva, kdy byla mysl přirozeně ukotvená v realitě, nikoliv otupovaná průmyslovou stimulací. Budoucnost bez alkoholu nás tak dost možná nevede vpřed k něčemu neznámému, ale vrací nás k tomu nejlepšímu z naší vlastní minulosti.